Láska je smysl našeho života a jeho jediný cíl.

Zvadlý květ

5. dubna 2007 v 21:57 | Simča |  Básničky
Koukám se na noční oblohu,
na něj zapomenout nemohu,
zmatené myšlneky se honí hlavou,
oči se mi klíží únavou.
Já přesto dál zůstávám vzhůru,
tiše pozoruji poletující můru,
srdce mi zmateně buší,
zvláštní pocit se ukrývá v duši.
Nevím, co se to se mnou děje,
mé tělo se podivně chvěje,
když si na něj vzpomenu,
mé srdce žhne více než tisíce plamenů.
Potřebuji to ze sebe dostat ven,
tehdy to byl zvláštní den,
bylo ráno, právě svítalo,
tolik kluků se kolem motalo.
Jeho srdce mi právě šeptalo,
že by nejraději napořád se mnou zůstalo,
jenže nic takového se nestalo,
mé srdce od něj polekaně pryč chvátalo.
Bolestně trnitou cestou klopýtalo
v tom se zastavilo a uvědomilo, co se právě stalo
a nazpátek za ním se hnalo.
Jenže krutý osud mě potrestal,
on už tam nebyl, beze mne tam nezůstal.
Po milionté si to dnes vyčítám,
připomínám si tu chvíli, ve které ho odmítám.
jenže čas nejde vrátit zpět,
tak jako už nikdy nerozkvete zvadlý květ.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama