Láska je smysl našeho života a jeho jediný cíl.

Nešťastná láska

24. března 2007 v 12:53 | Simča |  Moje myšlenky
Nešťastná láska, to je problém společný pro mnoho lidí, každým dnem lidičkové na zemi prožívají to samé - trápení z lásky, i když je to u každého třeba jiné. Neopětovaná láska, platonická, láska ve které vám ta druhá osoba ubližuje a ani neví, jak vás to bolí, vůbec si to třeba neuvědomuje.
Co se ale vlastně myslí pojmem Nešťastná láska? Každý člověk to bere jinak a tenhle název je obecný. Láska, co to je? Milovat? Mít rád? Líbit se? Tenhle pojem ale platí, dá se říci, pro všechna tři tato slova, někdo někoho miluje, ten mu ublíží a je z toho nešťastná láska, či jen někdo někoho má rád a je to zase stejné, nebo se zase někdo někomu líbí, jenže ten druhý naše city neopětuje a jsme zase u toho pojmenování. Či snad ještě jiné příklady, podob téhle "lásky" je mnoho a i když jsou všechny na první pohled stejné, vždy se v něčem liší.
Proč si lidé navzájem ubližují a proč, když se človíček do nějaké druhé osůbky zamiluje, tak proč ta druhá osoba neopětuje naše city? Proč některé lidi dělí taková dálka, vždyť vztahy na dálku jsou tak složité a bolestné.
Láska je velmi vážná nemoc, u každého má jiné stádium. U někoho je šťastná, takže je nám tahle nemoc ku prospěchu, ale pozor na to, když je nešťastná, lidé kolikrát kvůli lásce dělají velké hlouposti, kterých později litují. Díky lásce létáme v oblacích, ale i z nebeských výšin se dá rychle a tvrdě snést na zem a zase se vrátit do kruté reality.
Po světě chodí stovky, tisíce lidí, které trápí tato hrozná nemoc, která má tak krutý název Nešťastná láska, tito lidé se jí nemůžou zbavit, protože to není tak snadné. Bylo by tak lehké říci si: "Nemiluji, nemám rád/a, nelíbí se mi," a najednou by to byla pravda, ze dne na den byste na něj/ni zapomněli. Jenže tohle nejde, tedy ve většině případech, je možné, že by se to někomu náhodou mohlo povést.
Jak je ale pěkné být do někoho zamilovaná/ý. Na tom druhém nevidíte ty jeho zápory a hledáte jenom klady, zápory se snažíte přehlížet, no a když se od něj snažíte odmilovat, tak zase hledáte ty zápory a snažíte se přehlížet klady, jenže to je mnohem těžší.
Nešťastná láska bolí. Moc bolí. Bere vám sílu. Tedy možná ne vám všem, já jen píšu to, co si myslím. Možná si myslíte, když jste nešťastně zamilovaní, že tohle je vaše jediná velká opravdová osudová láska, to on/a je ten/ta pravý/á, jinou už nenajdete, ale to je velký omyl, říká se to lehce, když vám ostatní radí, zapomeň na něj/ni, jsou na světě i lepší, je to sice pravda, ale kdo v té chvíli nešťastné zamilovanosti chce myslet na někoho jiného, když si myslí, že ten jeho vyvolený/á je ten nejlepší na světě. Ale nikdo není nejlepší ani nejdokonalejší.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 miki miki | E-mail | 15. července 2008 v 23:07 | Reagovat

naprosto souhlasím, hlavně s tím posledním odstavečkem:(...bohužel

2 Deny Deny | E-mail | 14. října 2008 v 19:55 | Reagovat

Je to pravda, souhlasim stejne stim poslednim odstavcem.A na lasku se neda zapomenout nikdy !!!!

3 Třešňulka Třešňulka | 22. října 2008 v 17:27 | Reagovat

Já zažívám trápení=o( Přítel se se mnou rozešel po 4 letech jen tak...řekl:nechci s tebou být...a to bylo vše...pořád píše volá...mylí si že jsme kamarádi ale já s ním kamarádka být nechci...Už má jinou...a já se z toho musím nějak dostat ...

4 Iva Iva | E-mail | 23. října 2008 v 22:25 | Reagovat

Dobrý den,

článek, výše napsaný, je pravdivý. Člověk hledá svůj ideál, svou pravou polovičku. A nenachází. Zakouká se do někoho, kdo mu připomíná jeho pravou polovičku, něčím.....čímkoliv. A celým  srdcem po tom člověku touží. Ale ten druhý je někde jinde. Řeší si své vlastná věci, a nechápe toho, kdo ho obdivuje a touží po něm. Tomu, který touží, zbývá jen smutek, protože se sám neodváží říci tomu, kdo se mu líbí: haló, jak se máš? Moc se mi líbíš! Chci Tě mít rád/a. Zkusit to s Tebou. Je to smutné. Ale stalo se mi, že po létech, má tajná láska, sama projevila zájem. Chtěla jsem toho muže také, ale už mi to nešlo. V životě jsem měla, v reálu, jak se říká, muže ty, které jsem nemilovala. Vypadala jsem jako nekomplikovaná, zábavná ženská. Ale v nitru jsem stále toužila po tom hřejivém a pravém, sladkém. Zatím se mi to nesplnilo. No, nic. Vždy musím vstát, oprášit kolena, a jít dál, s úsměvem na rtech. A ten úsměv je pro druhé, kteří touží po mém úsměvu. Dává jim sílu a radost. Tak se vždy seberu a usmívám se, prohodím s lidmi, třeba cizími, třeba ve výtahu, dobré a laskavé slovo. Jede se dál. Odkládám svůj smutek z nenaplněné lásky, partnerské, a dávám lásku jinak, neboť ostatní ji potřebují. A jsou vděčni za každé slůvko povzbuzení a radosti. Tak tedy jo, do toho, dávám to, co můžu. Ale uvnitř zůstává touha. Věřím, že časem dojde naplnění. Mějte se všichni, kdo pročítáte tyto stránky, moc a moc hezky!

Iva

5 Nika Nika | 9. listopadu 2008 v 21:37 | Reagovat

Achjo toť smutné,souhlasím s váma jsem na tom podobně on to ví,už nemám sílu jít dál.Jsem naprosto vyčerpaná.Ztratila jsem tu milovanou osůbku,už mě nechce zpátky:(

6 anagirl anagirl | Web | 13. listopadu 2008 v 22:34 | Reagovat

je to bolest,která se ničemu jinému nevyrovná,je to bolest srdce....nikdy jsem nezažila větší...

7 LucinQa LucinQa | Web | 1. března 2009 v 16:43 | Reagovat

Pravda pravda..hlavně ten poslední odstavec je krásnej a pravdivej...máš to tady vážně pěkný

8 Michal Michal | 17. března 2009 v 10:35 | Reagovat

Moc hezky napsané. I reakce Ivy. Všem přeji brzké uzdravení, které přeji i sám sobě. Má dlouholetá láska čeká dítě s jiným.. ach jo.. bolí to.

9 Pavel Pavel | 3. dubna 2009 v 11:29 | Reagovat

Hezký blog,děsivě pravdivý

10 kirsten kirsten | E-mail | 14. června 2009 v 8:31 | Reagovat

lidičky,pomooooc. začala jsem ´´chodit´´ s jedním klukem,ale proste na veřejnosti mi není schopný dát ani pusu, připadám si,jako kdyby se za mě styděl, myslíte, že tenhle vztah má cenu? řekla jsem mu konec,ptže mě nemiluje, ale pak sem si uvědomila, že já jeho ano a že bez něj nevydržim,ale má cenu ho vidět jenom někdy a když tam nikdo není?

11 Tom Tom | 25. dubna 2011 v 9:22 | Reagovat

Po prvé jsem se zamiloval do dívky asi v 8letech( haha) zbytečně, nevyznal jsem se ve vztahu, pak to bylo ve 12letech- nechtěla mě, neznala mě, uchvátal jsem to, pak 14let- tentokrát jsem doplatil na svojí blbost, nedostatek sebevědomí a hl. to byla spolužačka :( a nyní v 16letech- jsem poznal krásnou dívčinu, všechno se zdálo fine, chodili jsme spolu ven, dali si pusu, ale najednou se to ''seklo'' a já zjistil, že mě nemiluje, což se nedá říct o mně.. takže tedka se vyrovnávám asi po třetí s neštastnou láskou a už začínám být naštvaný, protože pravou lásku asi nepoznám... tímto apeluji na vás: jestli se vám někdo líbí, je vám sympatický/á, milujete ho, nechvátejte, nechte tomu čas, at si to neposerete jako já.. P.S.: už tři noci jsem skoro nespal :( .. :D

12 Tom Tom | 25. dubna 2011 v 9:27 | Reagovat

jo a chybami se člověk učí, tak jakmile se ''to'' nepovede, nezoufejte ;) ...

13 Ann Ann | 5. července 2011 v 14:56 | Reagovat

Taky mám podobný případ. Měla jsem kamaráda a on se do mě zamiloval. Chtěl se mnou chodit, ale já ho brala pořád jako kamaráda. No nakonec jsem s ním začala chodit a po čase jsem se do něj i zamilovala. Jenže potom on ke mě přestal cítit to, co na začátku. Mám ho ráda, nevyčítám mu nic, prostě ho to jen přešlo. Nedá se nic dělat. Ale potom je jen na nás jak a jak rychle se s tím vyrovnáme. A příspěvek Ivy nám k tomu dává krásný návod. Takže hlavu vzhůru, něco takového se jednou přihodí každému, patří to k životu. Neříká se nadarmo, že čas všechno vyléčí :)

14 denikplatonickelasky denikplatonickelasky | 17. října 2011 v 18:35 | Reagovat

proč musí existovat nešťastná láska?! jo už vím.. jinak by byl život až moc lehký :(

15 Martha Martha | Web | 17. října 2011 v 18:36 | Reagovat

proč musí existovat nešťastná láska?! jo už vím.. jinak by byl život až moc lehký :'(

16 rara rara | E-mail | 17. listopadu 2011 v 20:50 | Reagovat

Zaujímalo by ma, ak to niekto z vás číta, ako sa máte po rokoch. Ako ste sa dostali z tejto lásky. Ako sa vám podarilo vyzdravieť, znova nájsť pokoj na duši? Napíšete?

17 Lenka Lenka | 1. ledna 2012 v 1:25 | Reagovat

Naprosto souhlasím

18 Aja Aja | 2. ledna 2012 v 7:54 | Reagovat

zazivam to same byli jsme spolu 9 mesicu   trapila jsem se ublizoval mi jak naschval vse jsem trpela protoze ho miluju jenze nedavno jsem prisla na net on si tam dal ze je ve vztahu s jinou a jak si vsiml ze jsem na netu rychle to zmenil a zjistila jsem ze pres mesic chce tu holku a ne me navic je to jeho bejvala a poradn si psali :( a zacali tajne kvuli me chodit

19 Kacenicka Kacenicka | 1. března 2012 v 7:18 | Reagovat

jo...vcera mi kluk napsal : "No, tak doufam, ze nejsi zamilovana do me, nerad bych Ti kazil zivot ;) " me to totalne polozilo.....

20 Meidy Meidy | 3. června 2012 v 20:24 | Reagovat

Každý mi říka: kašli na něj. Opravdu je to podle nich tak lehké? 2 roky se mi líbí můj spolužák. Zpočátku jsem si říkala, tak co, je to jen pobláznění. Je prostě hezkej. Ale po 2 letech? Co si mám říkat po takové době? Opravdu se snažím řídit radou mých kamarádů, jenže chápu, že tak lehké to opravdu není. Nebo aspoň podle mě není. Chci s tím něco dělat. Nepromrhat takhle celou střední. Ale co..? A tak, jak píše Iva, si každý den říkám, že se třeba něco změní a tak pokaždé nasadím úsměv, aby aspoň kamarádi žili v dojmu, že jsem na něj už pomalu zapomněla. Aby aspoň oni se v tomhle nemuseli trápit taky. A stejně ikdyž bych na něj "nejradši" zapomněla, dobře vím, že to tak není. Že ve skutečnosti dny, kdy ho nevídám jsou pro mě nějakým nevysvětlitelným důvodem prázdné.

21 Klára Klára | E-mail | 19. června 2012 v 20:17 | Reagovat

[20]: Meidy a proč posloucháš kamarády a né sebe ? myslím si , že bude lepší když první poslechneš sebe a pak kamarády ! pokud se ti líbí tak proč nejít po něm . není lehké někoho přestat mít rád nebo milovat vím to ,ale pokud máš i malou šanci u toho druhého tak to zkus ! Ale ber na vědomí , že kamarádi chtějí pro tebe to nejlepší alespoň si to myslím ..... jen GOOD LUCK !

22 Krista Krista | 21. června 2012 v 0:19 | Reagovat

[20]: Co to je 2 roky? :D Já už 6 let miluju svýho učitele a furt to nechce přestat. Nejspíš ani není takový, jakého si představuju, ale stejně to pořád nejde pryč :D Tak až sejde z očí, sejde z mysli :) Snad! A navíc, ty toho svého máš šanci ho získat, kdežto já vůbec.

23 niki niki | 23. října 2012 v 22:42 | Reagovat

Moje laska je celkem komplikovana ja miluji jeho,  on to vi ale miluje jinou ... kdyz ona neni pobliz, tak se semnou bavi a vsima si me.. a ani nevim, proc ho miluji, neni tak krasnej a to jeho chovani je na zabiti :)) pred 2 rokama jsem s nim chodila, ale ne moc dlouho a od ty doby ho mam strasne rada.. rekla bych, ze me k nemu pritahuje ta sexualita mezi nami ... vzopinam si na ten uzasnej pocit, kdy lochtal jednu holku a ja byla na nej nastvana, on to zrejme poznal a pritom jak ji lochtal, tak me chytl za ruku...propletly jsme si prsty a chvili se tak drzeli... pokazde kdyz se me dotkne, tak citim zvlastni pocit ... ale pry me uz nechce.. tak nechapu proc mi dava nadeje

24 Jana Jana | E-mail | 25. prosince 2013 v 4:05 | Reagovat

Tak to tu pročítám a říkám si: Ano, musí jít člověk dál... Nepřemýšlet nad blbostma, nepřemýšlet jak rychle to vyřešit, ono to totiž rychle nejde... Je mi 28, za svůj život už sem si prošla asi třema vztahama, znamenali pro mě hodně , ale většinou jsem to byla já kdo to ukončil, protože jsem zjistila, že tohle je právě to co nechci... podřizovat se ostatním... Chci rovnocenost, lásku na obouch stranách, a to radši budu sama než z nouze mít po boku někoho, jen kůli strachu ze samoty.. Je to podle mě blbost.můj poslední vztah.: Poznala jsem v práci kluka o 8 let staršího a ač sem se tomu bránila jak jen to šlo, spadla sem do toho po hlavě a jak se říká přímo na dr.ku. :D Úžasnej chlap, kterej mi vyhovoval ve všem, byl přesně to pravý ořechový... A světe div se i já sem pro něj byla na prvním místě... Jedinou chybu to mělo... byl ženatej a měl dvě malý děti... a to byl ten důvod, kuli kterýmu jsem tomu nepřikládala takovou váhu, počítala sem s tím že to skončí.. že všechno to krásný, tajný odpluje stejně rychle jako to připlulo... Jenže ono se něco změnilo.. Jeho manželka si našla po roce a půl přítele a najednou bylo všechnot tak strašně jednoduchy, a já začala doufat že nám to vydrží déle...no vydrželo... tři měsíce jsme spolu bydleli, ale náš vztah začal trpět tím, že příteli chyběli děti... dva vikendy v měsíci pro něj bylo málo.. Bloudil po domě a hledal aspon náznak nějaký rikotu, nějaký dupot nohou po schodech... nebo jen poházený hračky.. Viděla sem na něm že není štastný a štastná jsem přestávala být i já... Nevšimal si mě, když sem se ho zeptala co ho trápí neodpovedel.. Věděla sem že to vede ke konci, hrozně sem mu chtěla pomoc, ale nijak jinak než rozchodem bych mu snad ani nepomohla.. Odešla jsem a on se dal hned po dni zpátky dokupy s manželkou.. naslibovali si hory doly, nevím jestli jim to vyjde...třeba jo.. a třeba taky ne.. je to čtvrt roku co sme od sebe, ale občas si zavoláme, stará se ptá se jak se mám, jestli mi není smutno adpo... někdy jsem silná a odpovím uplně v pohode že je mi fajn i když mám srdce rozbitý na milion kousků.. někdy mi to ujede a řeknu mu že mi chybí.. ptá se jak mi má pomoc ale v tomhle se pomoc nedá.. Chce to čas.. to je nám všem asi jasný... a proto podle mě, lidi nespěchejte s nějakým léčením, protože pokud někdo někoho opravdu moc miluje, vrátí se to.. je lepší zapomínat pomalu a jeden den se vzbudit a zjistit že vám je líp a že už ani nevíte proč vám bylo ouvej... Ano pravda v tom je, srdeční bolest je asi ta nejhorší, ale i když si stále myslím, že on byl můj osudovej chlap a možná v hloubi duše ho chci zpátky, věřím, že za čas si řeknu, on nebyl ten nejlepší... a najdu lepšího...  hodně síly... vám všem

25 Ladislav Ladislav | 28. září 2016 v 11:33 | Reagovat

Dokud na to nepřijdete (ve svém srdci) sami, že pro druhou (druhého) je to pouze legrace nebo něco, co můžete ignorovat, jako by se to nestalo, nic a nikdo Vám nemůže pomoci. Existuje vždy někdo lepší, případně hodnější. Jsou to pouze slova, ale o prázdninách jsem neustále přemýšlel, kde jsem udělal chybu pro druhou stranu a jestli má tenhle život cenu. :-( A nikdo mi to nedokázal vymluvit. Jak jsem psal, musíte na to přijít sami. Ostatním se to povídá, když nejsou ve vaší kůži.

26 BillyzCeake BillyzCeake | E-mail | 22. května 2017 v 2:21 | Reagovat

viagra coupon code website
http://viagra-withoutadoctor.net - viagra without a doctor prescription
  viagra and women
<a href="http://viagra-withoutadoctor.net">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra prostate
acquisto viagra generico italia

27 Dickyzvow Dickyzvow | E-mail | 20. ledna 2018 v 19:13 | Reagovat

can you buy cialis in hong kong
http://viagrawithoutdoctorpres.net - viagra without a doctor prescription
  cialis pills online display posts from previous
<a href="http://viagrawithoutdoctorpres.net">viagra without a doctor prescription usa
</a> - guestbook new entry name powered by ucoz cialis
mexico cialis price genuine

28 Dazidmub Dazidmub | E-mail | 8. února 2018 v 15:28 | Reagovat

cheapest cialis on line
http://xlviagracan.com - viagra for sale
  cialis london
<a href="http://xlviagracan.com">herb viagra for sale
</a> - cialis and prostate
cheapest cialis internet pharmacy

29 Miltozsnuby Miltozsnuby | E-mail | 9. května 2018 v 1:55 | Reagovat

order generic viagra usa
http://glviagragtr.com -   viagra and alcohol use moderators
<a href="http://glviagragtr.com"></a> - viagra 20mg pills users browsing this forum
viagra and alcohol safe faq

30 ofeatepoqa ofeatepoqa | E-mail | 12. září 2018 v 12:17 | Reagovat

http:/// - .ankor <a href="http:///">.ankor</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama