Láska je smysl našeho života a jeho jediný cíl.

Nešťastná holka

25. března 2007 v 19:57 | Simča |  Příběhy o lásce
V životě necítila takový žal jako dnes. Takový smutek, utrpení, bolest. Srdce se jí každou minutou rozpadalo na miliony a miliony kousíčků. Po tvářích jí stékaly bělostné perly a dopadaly na kamenitou zem. Snažila se vzpamatovat, ale nešlo to. Musela stále myslet na něj. Milovala ho, ale on ji ne. Byl tak krutý a dnes se k ní zachoval jako největší sobec na světě! Nepatřila jí ani ta nejmenší část jeho srdce, sám jí to řekl a ještě se jí vysmál do tváře. Proč mu jen říkala, že ho miluje?! Utíkala temnou ulicí a tmavé vlasy za ní vlály jako temný závoj. Temný závoj noci. Perly z jejích očí se tříštily o zem a ona to nedokázala zastavit. Ani nevěděla, kam utíká. Prostě pryč od něj, od života ... Těžce dýchala a pomalu ji opouštěla síla, utíkala přesto dále. Náhle se zastavila a bolestně vzdechla, po té klesla k zemi. Přibližovala se k ní nějaká postava. Dívka se na ni koukala přes vodopád slz. Nechtěla, aby jí někdo takhle viděl, nechtěla, aby jí někdo "zachránil". Chtěla teď jen jediné a to zemřít. Nevěděla ještě jak, ale už na tomhle světě neměla pro co žít, a tak ho chtěla co nejdříve opustit. Vždyť dnes ztratila všechny naděje. Naděje na lásku. JEHO lásku. Toho krásného černovlasého prince s oříškovýma očima, který byl teď tak vzdálený, jako ostatně celý její život. I když od něj byla jen pár centimetrů, tak je dělila dálka celého světa. Postava se přibližovala, dívka na ni němě hleděla. V tu chvíli se za postavou objevilo světlo. Ten člověk, který k ní kráčel, vypadal jako anděl. Ale nebyl to anděl, ti přece neexistují, problesklo jí hlavou. Prý žijí v nebi, ale dnes tomu přestala věřit. Jenže tohle opravdu nebyl anděl. Muž, který se k ní přibližoval, měl ďábelsky černé vlasy a tmavě zelené oči, které na ni nevěřícně zíraly. Těsně krok před ní se zastavil, ale nepomohl jí postavit se na nohy, ani na ni nepromluvil, jenom ji pořád propaloval svým ohnivým pohledem. Dívka už to nevydržela a se vzlykáním ze sebe dostala: "Jděte pryč!"
,, Nemůžu." Odpověděl na to muž.
,, Proč ne?"
,, Mé jméno je Nešťastná láska, jsem vždy tam, kde je láska tak bolavá, že je schopna udělat i hlouposti, mám několik podob. Jsem tu proto, abych ti pomohl."
,, Mě nemůžeš pomoci, tedy … vlastně můžeš, nech mě být, nebo mě zabij! Tak mi pomůžeš!"
,, Ani jedno, ani druhé." Trval na svém pan "Nešťastná láska."
,, To jsou právě ty hlouposti, o kterých jsem mluvil. Chceš zahodit celý svůj život kvůli jedné nešťastné lásce? To je přece nesmysl. Vím, co se ti stalo a musím ti oznámit, že bohužel jsem zažil i horší případy, takže na tom nejsi tak špatně. Nechápu, proč chceš skoncovat se životem, když na světě je tolik krásných věcí. Myslíš si, že už tě tu nic nedrží? Nikdo tě nemá rád? I kdyby to byla pravda, tak stále nic není ztracené, vždy se najde někdo, kdo tě BUDE mít rád, tak tady nelež na zemi, zvedni se a jdi ho hledat. S lítostí ti musím oznámit, že tvůj dodnes vyvolený je odporný slaboch a sobec, tak pro něj už neplač, plač jen proto, že jsi hloupá a naletěla jsi jeho VNĚJŠÍ kráse. A pokud chceš mermomocí někoho nebo něco dnes zabít, když už ne sebe, zabij ten cit, co nosíš ve svém srdci."
,, Mluvíš jako kniha, to se ti lehce řekne!" vzlykla dívka.
,, Ano, říká se to lehce. Ale ono to není vlastně ani moc složité. Řekni, proč jsi ho tak milovala? V čem byl tak výjimečný než ti jiný? Ale nechci slyšet odpověď ve všem, konkrétní příklady."
Dívka se na chvíli zamyslela a pak spustila: "Zdál se být tak hodný, milý, pěkný, roztomilý, nádherně se koukal …"
,, Samé žvásty." Přerušil ji pan "Nešťastná láska". ,, Dneska ti přece dokázal, že takový není, tak mi neříkej, že jsi milovala jeho, vždyť jsi milovala někoho jiného a ani o tom nevíš."
Holka na něj jen nevěřícně zírala a zamýšlela se nad jeho slovy.
,, Někoho jiného? Ne! Já milovala jeho!"
,, Hm … a i kdyby. Právě jsi řekla: Milovala, takže myslím, že je to vyřešeno."
,, Ne, nic není vyřešeno, vyřeší se to až ve chvíli, kdy …."
Zase jí skočil do řeči. "Ale no tak, neříkej, že jsi ochotná zahodit kvůli němu svůj život, svou budoucí rodinu. Tím, že zabiješ sebe, zabiješ i své děti, které budeš mít, tvůj budoucí manžel tak bude žít s někým jiným, jelikož s tebou nebude mít tu možnost se setkat, tvý blízcí se budou trápit tvou smrtí. Ale popravdě tvou smrtí se nic nevyřeší, dokáže to jen to, že jsi slaboch, velký slaboch. No nic, už nemám bohužel čas, musím jít, případů jako jsi ty je na světě více, tak sbohem, rozhodnutí je jen na tobě." Rozloučil se s ní pan "Nešťastná láska" a s úsměvem na rtech se ztratil ve tmě.
Dívka ještě chvíli ležela na zemi a vzpamatovávala se, po chvíli se najednou zvedla a rozhlédla se po okolí. Nevěřila tomu, co se právě stalo, bylo to jako divný sen, opravdu moc zvláštní. Ale tak reálný.
,, Rozhodnutí je na mě." Zašeptala. Otřela si slzy a vykročila plna odhodlaní do temné noci …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama