Láska je smysl našeho života a jeho jediný cíl.

Mám všechno, ale přesto mi něco chybí ...

30. března 2007 v 16:48 | Simča |  Moje myšlenky
Máte ten pocit, že vlastně nemáte důvod být nešťastní, ve škole to jde, či máte dobré výsledky, vaše rodina stejně jako vy je zdravá, máte kamarády, na které se můžete obrátit, ani peníze vám nechybí, nemůžete si přeci na nic stěžovat, mohl by z vás být nejšťastnější člověk na světě, pokud nejste nějak nároční, tohle málo + ještě něco dalšího vám stačí k radosti. Někteří by vám mohli závidět a říkat, že máte vše, ale to není pravda! Něco tu chybí? Ale co? Odpověď je lehká. Osoba, která by vás milovala! Že vás mají rádi rodiče? Ale jejich láska se nedá srovnávat s tou, kterou potřebujete. Partnerskou lásku totiž nedokáže nahradit nikdo!
A tak i když svítí sluníčko, venku je nádherně, i když se máte mít dobře, vstali jste z postele pravou nohou, ve škole, či v práci se vám vedlo dobře, je víkend, nebo prostě máte volno, nemáte žádné starosti a tak, stejně se cítíte jakoby vás něco trápilo a chodíte jako tělo bez duše, ostatní nechápou, proč jste smutní. Proč? Vždyť k tomu nemáš důvod, ty trdlo, ale vy sami víte, že k tomu důvod máte a sakra dobrý!
Chcete být sami, potřebujete si všechno promyslet. Ale co promyslet? Spíše se jen tak zahrabat do svých myšlenek. Raději jste zahrabaní ve svém pokoji, kamarádi vás nemůžou vytáhnout ven a když už se jim to povede, falešně se usmíváte. Nebo ven jdete a rádi, jelikož se chcete odreagovat, snad se to i podaří, jenže po té to znovu nastane. Nejde se toho pocitu jen tak zbavit. On to ani není tak pocit, jako chybějící část srdce, někde jste ji ztratili, ani nevíte kdy a kde, ale teď ji nemůžete najít.
Jdete se projít do města, ostatní se usmívají, všude kolem vás jsou zamilované páry a vám je smutno, proč zrovna vy jste zrovna sám/a. Proč? Copak si to zasloužím? Vždyť já taky potřebuji lásku! Je mi tak smutno, chce se mi plakat. Potřebuji pohlazení, něžné slůvko. Prostě potřebuji osobu, která by mě milovala, ale hlavně: kterou bych miloval/a! To je přeci to nejdůležitější. Co jsme v životě bez lásky, máme vůbec důvod se radovat? Máme důvod žít? Ostatní nás nechápou, mají své lásky, říkají nám, ať nejsme smutní, že se brzy někdo najde, ale brzy, co to je za pojem, my nechceme už čekat, chceme jen, aby nás někdo miloval! Ale ne brzy, ale teď!
Všichni si vykládají jen o svých partnerech a vy k tomu nemáte co říct. Jen smutně sedíte v koutě a posloucháte, co ostatní říkají a trhá vám to srdce. Je to hrozný pocit.
Vaše nálada je v jednu chvíli skvělá, něco se vám povedlo, ale pak si uvědomíte, že nemáte lásku a už zase lítáte v té podivné melancholii.
Nebo když někoho milujete a víte, že jen ho/ji chcete, jenže z nějakého důvodu ho/ji prsotě nemůžete mít. Ostatní vám radí zapomeň na něj/ni, nestojí za to, však je milion dalších, tak pojď se bavit. Jenže vy neděláte nic jiného, než pořád myslíte na něj/ni, zdá se vám o něm/ní, nemůžete se na nic soustředit a přejete si jen jediné, zase ho/ji vidět.
I když je kolem vás mnoho lidí, připadáte si sami. Protože vaše srdce to tak cítí. Lidské srdce bez lásky, jak prázdné to místo a opuštěné, někdy by k malinkému štěstí stačilo jen někoho milovat, i když on by vám třeba ten cit hned neopětoval, na chvilku by to stačilo. Jenže když nemilujete nikoho?!
Ta tíživá samota, nikdo vás nechápe, nerozumí, jste divní ... Ne, nejste, hodně lidí se tak cítí. Jen o tom někteří neradi mluví. Je to totiž bolestivé mluvit o takové věci. Mluvit o tom, že vám už delší dobu chybí láska.
Zde ale nejde o to jen s někým chodit, to není tak těžké, ale chodit s někým, koho opravdu milujete a kdo miluje vás, najít někoho takového už je mnohem těžší!
Samozřejmě taková láska nevznikne za jednu sekundu, od pohledu, lásek na první pohled je málo, i když přeci jen existují. Taková láska se buduje až časem, ale když tu na obzoru není žádný takový člověk, do kterého byste se dokázali zamilovat a on do vás, tak ... co v této situaci dělat? Co je totiž svět bez lásky?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petrunka Petrunka | 8. ledna 2008 v 18:25 | Reagovat

Tak je to u mně...naší sou strašně bohaty a mam prakticky všechno uplne vsechno co je mozny a presto jsem z toho zoufala...nestaci mi to...nemam totiz lasku...

2 Petrunka Petrunka | 8. ledna 2008 v 18:27 | Reagovat

co  s tím porad mi prosíím

3 samoten samoten | 10. ledna 2008 v 15:54 | Reagovat

vis ze u me je to uplne stejne,na co mit penize kdyz nemate lasku...ja svoji lasku ztracim,vlastne sem ji uz ztratil,a jedine vysvobozeni jo konec...uz se to blíží je cas,jednou to vsechno vypnu zavru a konec show...je cas...k cemu žít kdyz nemate pro koho..kdyz nemate koho milovat,nikoho obejmout rict mu Mam te rad,miluju te...

4 Petrunka Petrunka | 11. ledna 2008 v 15:43 | Reagovat

samoten:hele ty nechces mi dat e-mail vypada to ze jsi konec ne clovek kterej mi rozumi

5 samoten samoten | 11. ledna 2008 v 20:09 | Reagovat

Petruska:Fanny77@seznam.cz  Vis laska,je to nadherny pocit nekoho milovat,kdyz se rano probudis a ta osoba je vedle tebe,a kdyz jdes spat tak vedle tebe usína.ale pak vsechno zkonci,zhasne ten plamen lasky ......vis ja sem moc zamilovanej do jedny slecny,ale zklamal sem...a proto jednou zazvoni telefon ale ja uz to nezvednu...tak pokud budes chtit,a mít silu si o tom popovidat tak napis a probereme to...

6 Simča Simča | 14. ledna 2008 v 22:35 | Reagovat

Ano, láska, to je to nejdůležitější na světě, milovat druhého člověka, nic není důležitější než to, než ten krásný a silný cit, jenže, když tu není, nebo je neopětovaný, nezbyde nám nic ... A když tu je, člověk se může radovat a to je jeho důvod žít :)

7 Rossie Rossie | 7. března 2008 v 19:22 | Reagovat

u mě je to podobný, známky dobrý, rodiče fajn

a přece mi něco chybí

8 Andy Andy | Web | 16. listopadu 2008 v 15:53 | Reagovat

Asi tak...nejsem na tom nejlíp a nejvíc mi chybí láska...Včera jsem třeba byla venku s kamarádkou a trochu smutně jsme si malovali,jaké by to bylo,kdybychom mohli odjet k tomu jedinému,kterého budeme milovat,třeba na víkend,nebo s ním slavit Valentýna...krásné...ale stále jej ani jedna nemůžeme najít...a mně tak připadá,že přicházím o něco moc důležitého.

9 melomanka melomanka | E-mail | 19. prosince 2008 v 14:50 | Reagovat

Simčo, mluvíš mi z duše  ... :´(

10 ... ... | 14. listopadu 2014 v 20:47 | Reagovat

Mám tu nejlepší rodinu, nejlepší kamarády co si můžu přát ale přesto jako bych byl sám.:(

11 Petra Petra | E-mail | 20. ledna 2016 v 19:45 | Reagovat

Jsem na tom podobně,sice nejsme úplně bohatý.
Všechno mi stačí ale chybí mi opěra ne z kamarádského hlediska, ale z tohoto.
Jsem sama,přijdu si úplně stracená.
Připadám si jak propadák když nikoho nemám a ostatní jo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama